Tomáš BERDYCH půjde na galavečer All England Clubu až vyhraje Wimbledon

Tenista Tomáš Berdych svým postupem do finále Wimbledonu prolomil hradbu první světové desítky a rázem se stal jednou z největších českých sportovních celebrit. Český tenista byl ve finále Wimbledonu naposledy v roce 1986 a byl jím Ivan Lendl.
Čtyřiadvacetiletý tenista, rodák z Valašského Meziříčí, se rozhodně nevymlouval na to, že se na prohře se Španělem Rafaelem Nadalem ve finále Wimbledonu podílelo zranění břišního svalu. "Kdo tenisu rozumí, tak dobře ví, co takové zranění dělá. Trápilo mě už nějaký čas a nestěžuju si, že jsem nemohl například pořádně servírovat. Prostě jsem s tím porazil ve čtyřech setech Federera, výhru nad Djokovičem jsem zvládl ve třech setech a tělo není stroj, nevydrží všechno. Teď se to ale musí vyléčit. Mrzí mě, že kvůli tomu musím vynechat zápas Davisova poháru. Je to poprvé, co budu chybět," prohlásil Tomáš Berdych po návratu z Anglie.

"Roger Federer se po prohře se mnou vymlouval na to, že má zranění nohy a zad a anglickým médiím a televizním komentátorům se to moc nelíbilo. Byl za to dost kritizovaný. Byl v našem zápase favoritem a já jsem šťastný, že jsem ho konečně poprvé porazil v desátém grandslamovém utkání na centrkurtu. V semifinále s Djokovičem jsem se cítil spíše favoritem já a dokázal jsem, že na něj mám. Ale ve finále jsem prostě prohrál s tenistou, který je nejlepší na světě a už zdaleka ne jenom na antuce. Před tenisem Rafaela Nadala můžu jen smeknout," říká Berdych ještě k turnaji.

Plány českého tenisty nyní přibrzdí zdravotní pauza. "Myslím, že mým prvním turnajem po Wimbledonu bude až Washington začátkem srpna, ale i to je na zvážení. Prostě budu hrát až budu stoprocentně fit. Naštěstí jsem se letos díky semifinále v Paříži a finále ve Wimbledonu dostal do pozice, že už se nemusím honit za každým malým turnajem. Můžu si víc vybírat z těch větších a hrát tam, kde je nejvíc bodů. S trenérem Pavlem Krupou se teď musíme zamyslet nad dalším programem. Tenisová sezona se nedá naplánovat od prvního prosince do konce listopadu," upřesnil Berdych.

Po finále Wimbledonu byl pozván na tradiční galavečer All England Clubu, ale na jednu z největších společenských událostí světového tenisu nedorazil. "Omluvil jsem se slovy, že to je záležitost hlavně pro vítěze a v téhle pozici já nejsem. Půjdu tam až to bude i o mně," usmál se urostlý hráč, který se svými 196 cm výšky patří k nejvyšším hráčům na okruhu.

Zřejmě mnohem více ho potěšila slova uznání od velkých osobností světového tenisu. "John McEnroe komentoval Wimbledon pro BBC a dělal se mnou rozhovor. Řekl mi, že se posouvám tam, kam patřím a kam předpokládal, že se dostanu. A z toho jsem měl úžasný pocit," svěřil se Berdych.

Ačkoliv byl Berdych dříve označován za nesympatického tenistu, tak tentokrát se s ničím podobným nesetkal. "Udělal jsem si v Paříži a Wimbledonu větší jméno a posunul jsem se do první desítky. Tím člověk získal větší respekt, ale ten se většinou neprojevuje v zákulisí. Ten se uplatní hlavně na kurtu. Budu teď lépe nasazovaný a pomůže to hlavně v začátcích zápasů, v nichž soupeři budou hrát s respektem. Na druhou stranu zase přibude těch, kteří se na mě budou chtít vytáhnout. Já osobně mám obrovskou radost, že se daří naplňovat cíl, který jsme si pro letošek s trenérem stanovili. Ale nepodléhám tomu. Makat na sobě, zlepšovat se, stát oběma nohama na zemi a jít si pro další úspěch, to je jediná cesta, jak se udržet ve světové špičce," dodal Tomáš Berdych.

Finále singlu mužů ve Wimbledonu od roku 1877
1877 Spencer Gore (V. Brit.) - William Marshall (V. Brit.) 6:1, 6:2, 6:4
1878 Frank Hadow (V. Brit.) - Spencer Gore (V. Brit.) 7:5, 6:1, 9:7
1879 John Hartley (V. Brit.) - Vere St. Leger Goold (V. Brit.) 6:2, 6:4, 6:2
1880 John Hartley (V. Brit.). - Herbert Lawford (V. Brit.) 6:3, 6:2, 2:6, 6:3
1881 William Renshaw (V. Brit.) - John Hartley (V. Brit.) 6:0, 6:1, 6:1
1882 William Renshaw (V. Brit.) - Ernest Renshaw (V. Brit.) 6:1, 2:6, 4:6, 6:2, 6:2
1883 William Renshaw (V. Brit.) - Ernest Renshaw (V. Brit.) 2:6, 6:3, 6:3, 4:6, 6:3
1884 William Renshaw (V. Brit.) - Herbert Lawford (V. Brit.) 6:0, 6:4, 9:7
1885 William Renshaw (V. Brit.) - Herbert Lawford (V. Brit.) 7:5, 6:2, 4:6, 7:5
1886 William Renshaw (V. Brit.) - Herbert Lawford (V. Brit.) 6:0, 5:7, 6:3, 6:4
1887 Herbert Lawford (V. Brit.) - William Renshaw (V. Brit.) 1:6, 6:3, 3:6, 6:4, 6:4
1888 Ernest Renshaw (V. Brit.) Herbert Lawford (V. Brit.) 6:3, 7:5, 6:0
1889 William Renshaw (V. Brit.) - Ernest Renshaw (V. Brit.) 6:4, 6:1, 3:6, 6:0
1890 Willoughby Hamilton (V. Brit.) - William Renshaw (V. Brit.) 6:8, 6:2, 3:6, 6:1, 6:1
1891 Wilfred Baddeley (V. Brit.) - Joshua Pim (V. Brit.) 6:4, 1:6, 7:5, 6:0
1892 Wilfred Baddeley (V. Brit.) - Joshua Pim (V. Brit.) 4:6, 6:3, 6:3, 6:2
1893 Joshua Pim (V. Brit.) - Wilfred Baddeley (V. Brit.) 3:6, 6:1, 6:3, 6:2
1894 Joshua Pim (V. Brit.) - Wilfred Baddeley (V. Brit.) 10:8, 6:2, 8:6
1895 Wilfred Baddeley (V. Brit.) - Wilberforce Eaves (V. Brit.) 4:6, 2:6, 8:6, 6:2, 6:3
1896 Harold Mahony (V. Brit.) - Wilfred Baddeley (V. Brit.) 6:2, 6:8, 5:7, 8:6, 6:3
1897 Reginald Doherty (V. Brit.) - Harold Mahony (V. Brit.) 6:4, 6:4, 6:3
1898 Reginald Doherty (V. Brit.) - Lawrence Doherty (V. Brit.) 6:3, 6:3, 2:6, 5:7, 6:1
1899 Reginald Doherty (V. Brit.) - Arthur Gore (V. Brit.) 1:6, 4:6, 6:3, 6:3, 6:3
1900 Reginald Doherty (V. Brit.) - Sydney Smith (V. Brit.) 6:8, 6:3, 6:1, 6:2
1901 Arthur Gore (V. Brit.) - Reginald Doherty (V. Brit.) 4:6, 7:5, 6:4, 6:4
1902 Lawrence Doherty (V. Brit.) - Arthur Gore (V. Brit.) 6:4, 6:3, 3:6, 6:0
1903 Lawrence Doherty (V. Brit.) - Frank Riseley (V. Brit.) 7:5, 6:3, 6:0
1904 Lawrence Doherty (V. Brit.) - Frank Riseley (V. Brit.) 6:1, 7:5, 8:6
1905 Lawrence Doherty (V. Brit.) - Norman Brookes (Aus.) 8:6, 6:2, 6:4
1906 Lawrence Doherty (V. Brit.) - Frank Riseley (V. Brit.) 6:4, 4:6, 6:2, 6:3
1907 Norman Brookes (Aus.) - Arthur Gore (V. Brit.) 6:4, 6:2, 6:2
1908 Arthur Gore (V. Brit.) - Herbert Barrett (V. Brit.) 6:3, 6:2, 4:6, 3:6, 6:4
1909 Arthur Gore (V. Brit.) - Josiah Ritchie (V. Brit.) 6:8, 1:6, 6:2, 6:2, 6:2
1910 Anthony Wilding (N. Zél.) - Arthur Gore (V. Brit.) 6:4, 7:5, 4:6, 6:2
1911 Anthony Wilding (N. Zél.) - Herbert Barrett (V. Brit.) 6:4, 4:6, 2:6, 6:2, skr.
1912 Anthony Wilding (N. Zél.) - Arthur Gore (V. Brit.) 6:4, 6:4, 4:6, 6:4
1913 Anthony Wilding (N. Zél.) - Maurice McLoughlin (V. Brit.) 8:6, 6:3, 10:8
1914 Norman Brookes (Aus.) - Anthony Wilding (N. Zél.) 6:4, 6:4, 7:5
1915, 1916, 1917 a 1918 se nehrálo kvůli 1. světové válce.
1919 Gerald Patterson (Aus.) - Norman Brookes (Aus.) 6:3, 7:5, 6:2
1920 Bill Tilden (USA) - Gerald Patterson (Aus.) 2:6, 6:3, 6:2, 6:4
1921 Bill Tilden (USA) - Brian Norton (JAR) 4:6, 2:6, 6:1, 6:0, 7:5
1922 Gerald Patterson (Aus.) - Randolph Lycett (V. Brit.) 6:3, 6:4, 6:2
1923 Bill Johnston (USA) - Francis Hunter (USA) 6:0, 6:3, 6:1
1924 Jean Borotra (Fr.) - René Lacoste (Fr.) 6:1, 3:6, 6:1, 3:6, 6:4
1925 René Lacoste (Fr.) - Jean Borotra (Fr.) 6:3, 6:3, 4:6, 8:6
1926 Jean Borotra (Fr.) - Howard Kinsey (USA) 8:6, 6:1, 6:3
1927 Henri Cochet (Fr.) - Jean Borotra (Fr.) 4:6, 4:6, 6:3, 6:4, 7:5
1928 René Lacoste (Fr.) - Henri Cochet (Fr.) 6:1, 4:6, 6:4, 6:2
1929 Henri Cochet (Fr.) - Jean Borotra (Fr.) 6:4, 6:3, 6:4
1930 Bill Tilden (USA) - Wilmer Allison (USA) 6:3, 9:7, 6:4
1931 Sidney Wood (USA)- Frank Shields (USA) bez boje
1932 Ellsworth Vines (USA) - Bunny Austin (V. Brit.) 6:2, 6:2, 6:0
1933 Jack Crawford (Aus.) - Ellsworth Vines (USA) 4:6, 11:9, 6:2, 2:6, 6:4
1934 Fred Perry (V. Brit.) - Jack Crawford (Aus.) 6:3, 6:0, 7:5
1935 Fred Perry (V. Brit.) - Gottfried von Cramm (Něm.) 6:2, 6:4, 6:4
1936 Fred Perry (V. Brit.) - Gottfried von Cramm (Něm.) 6:1, 6:1, 6:0
1937 Don Budge (USA) - Gottfried von Cramm (Něm.) 6:3, 6:4, 6:2
1938 Don Budge (USA) - Bunny Austin (V. Brit.) 6:1, 6:0, 6:3
1939 Bobby Riggs (USA) - Elwood Cooke (USA) 2:6, 8:6, 3:6, 6:3, 6:2
1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945 se nehrálo kvůli 2. světové válce.
1946 Yvon Petra (Fr.) - Geoff Brown (Aus.) 6:2, 6:4, 7:9, 5:7, 6:4
1947 Jack Kramer (USA) - Tom Brown (USA) 6:1, 6:3, 6:2
1948 Bob Falkenburg (USA) - John Bromwich (Aus.) 7:5, 0:6, 6:2, 3:6, 7:5
1949 Ted Schroeder (USA) - Jaroslav DROBNÝ (ČSR) 3:6, 6:0, 6:3, 4:6, 6:4
1950 Budge Patty (USA) - Frank Sedgman (Aus.) 6:1, 8:10, 6:2, 6:3
1951 Dick Savitt (USA) - Ken McGregor (Aus.) 6:4, 6:4, 6:4
1952 Frank Sedgman (Aus.) - Jaroslav DROBNÝ (jako občan Egypta) 4:6, 6:2, 6:3, 6:2
1953 Vic Seixas (USA) - Kurt Nielsen (Dán.) 9:7, 6:3, 6:4
1954 Jaroslav DROBNÝ (jako občan Egypta) - Ken Rosewall (Aus.) 13:11, 4:6, 6:2, 9:7
1955 Tony Trabert (USA) - Kurt Nielsen (Dán.) 6:3, 7:5, 6:1
1956 Lew Hoad (Aus.) - Ken Rosewall (Aus.) 6:2, 4:6, 7:5, 6:4
1957 Lew Hoad (Aus.) - Ashley Cooper (Aus.) 6:2, 6:1, 6:2
1958 Ashley Cooper (Aus.) - Neale Fraser (Aus.) 3:6, 6:3, 6:4, 13:11
1959 Alex Olmedo (USA) - Rod Laver (Aus.) 6:4, 6:3, 6:4
1960 Neale Fraser (Aus.) - Rod Laver (Aus.) 6:4, 3:6, 9:7, 7:5
1961 Rod Laver (Aus.) - Chuck McKinley (USA) 6:3, 6:1, 6:4
1962 Rod Laver (Aus.) - Martin Mulligan (Aus.) 6:2, 6:2, 6:1
1963 Chuck McKinley (USA) - Fred Stolle (Aus.) 9:7, 6:1, 6:4
1964 Roy Emerson (Aus.) - Fred Stolle (Aus.) 6:4, 12:10, 4:6, 6:3
1965 Roy Emerson (Aus.) - Fred Stolle (Aus.) 6:2, 6:4, 6:4
1966 Manuel Santana (Šp.) - Dennis Ralston (USA) 6:4, 11:9, 6:4
1967 John Newcombe (Aus.) - Wilhelm Bungert (NSR) 6:3, 6:1, 6:1
1968 Rod Laver (Aus.) (3) - Tony Roche (Aus.) 6:3, 6:4, 6:2
1969 Rod Laver (Aus.) (4) - John Newcombe (Aus.) 6:4, 5:7, 6:4, 6:4
1970 John Newcombe (Aus.) - Ken Rosewall (Aus.) 5:7, 6:3, 6:2, 3:6, 6:1
1971 John Newcombe (Aus.) (3) Stan Smith (USA) 6:3, 5:7, 2:6, 6:4, 6:4
1972 Stan Smith (USA) - Ilie Nastase (Rum.) 4:6, 6:3, 6:3, 4:6, 7:5
1973 Jan KODEŠ (ČSSR) - Alexandr Metreveli (SSSR) 6:1, 9:8(5), 6:3
1974 Jimmy Connors (USA) - Ken Rosewall (Aus.) 6:1, 6:1, 6:4
1975 Arthur Ashe (USA) - Jimmy Connors (USA) 6:1, 6:1, 5:7, 6:4
1976 Björn Borg (Švéd.) - Ilie Nastase (Rum.) 6:4, 6:2, 9:7
1977 Björn Borg (Švéd.) - Jimmy Connors (USA) 3:6, 6:2, 6:1, 5:7, 6:4
1978 Björn Borg (Švéd.) - Jimmy Connors (USA) 6:2, 6:2, 6:3
1979 Björn Borg (Švéd.) - Roscoe Tanner (USA) 6:7(4), 6:1, 3:6, 6:3, 6:4
1980 Björn Borg (Švéd.) - John McEnroe (USA) 1:6, 7:5, 6:3, 6:7(16), 8:6
1981 John McEnroe (USA) - Björn Borg (Švéd.) 4:6, 7:6(1), 7:6(4), 6:4
1982 Jimmy Connors (USA) - John McEnroe (USA) 3:6, 6:3, 6:7(2), 7:6(5), 6:4
1983 John McEnroe (USA) - Chris Lewis (N. Zél.) 6:2, 6:2, 6:2
1984 John McEnroe (USA) - Jimmy Connors (USA) 6:1, 6:1, 6:2
1985 Boris Becker (NSR) - Kevin Curren (USA) 6:3, 6:7(4), 7:6(3), 6:4
1986 Boris Becker (NSR) - Ivan LENDL (ČSSR) 6:4, 6:3, 7:5
1987 Pat Cash (Aus.) - Ivan LENDL (ČSSR) 7:6(5), 6:2, 7:5
1988 Stefan Edberg (Švéd.) - Boris Becker (NSR) 4:6, 7:6(2), 6:4, 6:2
1989 Boris Becker (NSR) - Stefan Edberg (Švéd.) 6:0, 7:6(1), 6:4
1990 Stefan Edberg (Švéd.) - Boris Becker (Něm.) 6:2, 6:2, 3:6, 3:6, 6:4
1991 Michael Stich (Něm.) - Boris Becker (Něm.) 6:4, 7:6(4), 6:4
1992 Andre Agassi (USA) - Goran Ivaniševič (Chor.) 6:7(8), 6:4, 6:4, 1:6, 6:4
1993 Pete Sampras (USA) - Jim Courier (USA) 7:6(3), 7:6(6), 3:6, 6:3
1994 Pete Sampras (USA) - Goran Ivaniševič (Chor.) 7:6(2), 7:6(5), 6:0
1995 Pete Sampras (USA) - Boris Becker (Něm.) 6:7(5), 6:2, 6:4, 6:2
1996 Richard Krajicek (Niz.) - MaliVai Washington (USA) 6:3, 6:4, 6:3
1997 Pete Sampras (USA) - Cédric Pioline (Fr.) 6:4, 6:2, 6:4
1998 Pete Sampras (USA) - Goran Ivaniševič (Chor.) 6:7(2), 7:6(9), 6:4, 3:6, 6:2
1999 Pete Sampras (USA) - Andre Agassi (USA) 6:3, 6:4, 7:5
2000 Pete Sampras (USA) - Patrick Rafter (Aus.) 6:7(10), 7:6(5), 6:4, 6:2
2001 Goran Ivaniševič (Chor.) - Patrick Rafter (Aus.) 6:3, 3:6, 6:3, 2:6, 9:7
2002 Lleyton Hewitt (Aus.) - David Nalbandian (Arg.) 6:1, 6:3, 6:2
2003 Roger Federer (Švýc.) - Mark Philippoussis (Aus.) 7:6(5), 6:2, 7:6(3)
2004 Roger Federer (Švýc.) - Andy Roddick (USA) 4:6, 7:5, 7:6(3), 6:4
2005 Roger Federer (Švýc.) - Andy Roddick (USA) 6:2, 7:6(2), 6:4
2006 Roger Federer (Švýc.) - Rafael Nadal (Šp.) 6:0, 7:6(5), 6:7(2), 6:3
2007 Roger Federer (Švýc.) - Rafael Nadal (Šp.) 7:6(7), 4:6, 7:6(3), 2:6, 6:2
2008 Rafael Nadal (Šp.) - Roger Federer (Švýc.) 6:4, 6:4, 6:7(5), 6:7(8), 9:7
2009 Roger Federer (Švýc.) - Andy Roddick (USA) 5:7, 7:6(6), 7:6(5), 3:6, 16:14
2010 Rafael Nadal (Šp.) - Tomáš BERDYCH (ČR) 6:3, 7:5, 6:4

	+HOKEJ 4.9. 2010:
	Příprava národního týmu: ROSICKÝ už trénuje!
	+MEZINÁRODNÍ FOTBAL 4. 9. 2010:
	+DOMÁCÍ FOTBAL 4.9. 2010: Votice Spartu pěkně potrápily
	+VÝSLEDKY 4. 9. 2010: Kornfeil zajel v San Marinu 19. čas v kvalifikaci
	+TENIS 4. 9. 2010: Češi na US Open v singlech skončili
	Kvalifikace ME 21: Češi se štěstím remizovali s Německem 1:1
	+HOKEJ 3.9. 2010:
	+MEZINÁRODNÍ FOTBAL 3. 9. 2010: Kvalifikace EURO 2012 už jede!
	+DOMÁCÍ FOTBAL 3.9. 2010: Rosický v Olomouci nenastoupí
	+VÝSLEDKY 3. 9. 2010: Ital Petacchi vyhrál 7. etapu Vuelty
	+TENIS 3. 9. 2010: Na US Open skončila i poslední singlistka Kvitová
	+DOMÁCÍ FOTBAL 2.9. 2010:
	+HOKEJ 2.9. 2010: Mladá Boleslav se posílila Kanaďanem Milroyem
	+MEZINÁRODNÍ FOTBAL 2. 9. 2010: Beckham se cítí, že může hrát

  více zpráv ...